V KudyKampusu věříme, že je důležité kombinovat vzdělávání akademické a praktické. Proto je pro nás velmi důležitá spolupráce se školami a jejich pedagogy. Jak to v praxi vypadá? A co může škole, studentům i pedagogům přinést? Na to jsme se byli zeptat na pražském Gymnáziu Arabská, škole, která s KudyKampusem spolupracuje už několik let a v rámci své výuky poskytuje studentům prostor k jejich rozvoji. Na otázky nám odpovídala ředitelka školy RNDr. Zdeňka Hamhalterová.
Jak se na vaší škole stavíte k mimoškolním aktivitám studentů?
Já bych řekla, že pozitivně, pokud jsou to aktivity účelné a odpovídají typu školy. To znamená: mám ráda aktivity, které se týkají odborné stránky, ale i třeba činností sportovních, aktivity týkající se kulturního života, aktivity, které třeba propojí současné žáky a absolventy, aktivity, které propojí rodiče a žáky. A pokud myslíme aktivity, které souvisí se školním vzdělávacím programem, tak tam skutečně, jak máme v podtitulu naší školy, jsme škola možností. Což znamená, že bych chtěla, aby se na škole o šesti stech žácích a asi šedesáti sedmi učitelích mohl realizovat každý žák, ale i každý učitel.
Iniciativa od učitelů i studentů
Jak jste se dozvěděla o KudyKampusu?
Je možné, že nejprve proběhla nějaká emailová komunikace. Pokud přijde první informace, tak já to vždycky nejprve posílám předsedům komisí pro vzdělávací obor. A učitelé ZSV (Základy společenských věd pozn. red.) za mnou přišli s tím, že je nová příležitost, seznámili mě s ní a je pravda, že už trošku měli promyšleno, v jakých ohledech by se pro naši školu hodila. Já jsem nejradši, když má být nějaká nová aktivita, aby od začátku už bylo vidět, kde je ve škole vhodná. Mám ráda, když si to učitelé promyslí a třeba když už za návrhem mají i konkrétní žáky.
A tak tomu bylo, když za vámi přišli učitelé ZSV?
Ano. Právě ty společenské vědy jsou velmi aktuální. Mají v sobě oblasti ekonomické, sociologii, psychologii, právní povědomí a to je tak široké spektrum, že prostě střední škola nemůže všechno úplně do podrobnosti pojmout. Proto je právě tady cenná spolupráce s odborníky.
Proč jste se rozhodli stát partnerskou školou KudyKampusu?
Rozhodli jsme se hlavně proto, že i studenti ve spolupráci viděli jakousi inspiraci, možnosti a nové zkušenosti, jak třeba změnit metody výuky. My jsme totiž už předtím spolupracovali s projektem Můžeš podnikat, který si myslím, že trochu souvisel s projektem KudyKampus. Učitelé chtěli, aby žáci, po absolvování různých workshopů obohatili po návratu do školy spolužáky. Když si to tak zpětně uvědomím, tehdy se ukázalo, že žáci sami mají touhu po tom, aby mohli něco prezentovat, a rozhodli jsme se stát se partnerskou školou.
Studenti studentům
Jakým způsobem spolupráce mezi Gymnáziem Arabská a KudyKampusem probíhá?
Určitě jsme pomáhali prezentovat KudyKampus už v začátku, v době distanční výuky, kdy byly různé besedy. Ale já si myslím, že nejlepší spolupráce, to, co děláme vlastně ve škole nejvíc, je, že žáci, kteří workshopy KudyKampusu už absolvovali, prezentují ostatním spolužákům, o co vlastně jde. Takže jdou třeba do nižšího ročníku a tam řeknou, jaké mají zkušenosti. Povídají si o tom i mimoděk, protože máme studentský klub, tak tam prostě sedí a vykládají si. A to je takový ten systém, že ve škole má být přátelské prostředí a žáci se mají tak trochu promíchat. Učitel jim třeba může něco říkat, ale je to učitel. Když to ale slyší od vrstevníka nebo od někoho z vyššího ročníku, tak je to úplně „jiný level“, jak oni říkají.
Takže ta iniciativa jde hodně od studentů?
Hodně od studentů, ale jde i od učitelů. Možná proto, že já mám i nové mladé učitele, shodou okolností třeba absolventy mojí školy, a ti už výuku zase vidí jinak a hned od začátku už prostě tuto mimoškolní aktivitu také berou jako zajímavou.
Obohacení výuky zkušenostmi z praxe
Co Vaší škole spolupráce s KudyKampusem přináší?
Tak určitě bych řekla, že se tím může obohatit výuka. Protože u nás to není jenom tak, že by žáci někam šli a nikdo nevěděl, co se tam děje. Díky tomu, že tam poznali různé odborníky z praxe (Inspirátory, pozn. red.), tak je pak i pozvali do školy. A žáci to velmi oceňují a chtějí pak i souvislosti slyšet od učitelů. Chtějí vědět, jak to reálně funguje, jak je to v praxi. To jsou právě například ti právníci nebo zkušení ekonomové, protože učitel, i kdyby měl sebevětší vzdělání, když nebude pracovat v oboru, tak nemůže znát všechny podrobné informace. To znamená, musí vždycky přijít ještě někdo, kdo se tím opravdu reálně zabývá, řeší konkrétní reálné problémy současné doby. To studenty hodně osloví.
Takže na základě toho, že Vaši studenti byli na workshopech KudyKampusu, tak se na Vaší škole odehrála setkání s odborníky z KudyKampusu?
Ano, protože studenti odborníky z workshopů tak vychválili, že potom kolegyně Hniličková (učitelka srdcařka, pozn. red.), která se spolupráci hodně věnuje a je zároveň předsedkyně komise (komise pro vzdělávací odbor, pozn. red.), některé z nich pozvala do školy.
Jaké jsou ve škole na KudyKampus ohlasy mezi studenty a učiteli?
Mezi studenty určitě kladné. Některé to oslovilo tak, že si na základě stylu aktivit volí i vysokou školu. Třeba jedna ze studentek mi líčila, že vlastně přeci jenom ve škole je výuka tak trochu oddělená od praxe. Oni si vyberou jeden obor, třeba programování, nebo přírodní vědy, ale je to trošku izolované. Ale v KudyKampusu měla možnost to jakoby provázat. A říkala, že na základě té zkušenosti si i zvolí vysokou školu, která bude mít podobnou formu.
Důležitý je zájem
A plánujete spolupráci do budoucna nějak rozšířit?
Určitě ji plánujeme rozšířit, protože já chci příští rok vzít o jednu třídu navíc. Což znamená, že když se letos spolupráce osvědčí, žáci budou motivovaní, tak příští rok nebudeme prváků oslovovat sto padesát, ale sto osmdesát. Já bych ale chtěla říct, že my samozřejmě studenty oslovujeme opakovaně. Někdo se třeba rozhodne dřív, například na konci prváku, druháku, ale někoho to osloví třeba až ve třeťáku. Studenti také úplně změní svoje vize. To my třeba vidíme na volitelných předmětech, kdy vlivem KudyKampusu se úplně “přehodili”. Nejdřív si navolí přírodovědné a pak humanitní, anebo naopak přejdou z humanitních do přírodovědných.
Doporučila byste spolupráci s KudyKampusem i jiným školám?
Já bych ji určitě doporučila. Těch mimoškolních aktivit je nyní poměrně hodně a určitě se při výběru musí vyjít z nějakých zkušeností a referencí. Já třeba vím, že my jsme školou, která se v případě referencí považuje za důležitou. Volají ředitelé jiných škol a ptají se, jakou já mám zkušenost. A když já řeknu, že je dobrá, tak bych řekla, že slovo Arabské má velkou váhu. Pokud by se mě zeptal kolega – ředitel, jestli doporučuji spolupracovat s KudyKampusem, tak bych řekla, že ano. A já bych třeba i řekla, že my zapojeným studentům vycházíme vstříc úpravou organizace vzdělávání. My s nimi dokonce pracujeme jako s nadanými žáky. I když já osobně úplně nemám ráda slovo nadaní, já tak trošku preferuji a používám spojení žák se zájmem, protože někdo nemusí být úplně nadaný, talentovaný, ale když má velký zájem, tu touhu se něco dozvědět, tak si třeba najde jeden užší obor, v tom se úplně vyprofiluje a stane se z něj v tomto oboru velmi dobrý odborník. Takže prostě není nutné, aby měl žák samé jedničky, ale měl by si najít něco, co ho zajímá.
