Na podzim se Kamdu nastěhovalo i do Brna. Chtěli jsme se tak přiblížit i dalším z vás. Vzdálenost by přece neměla být tím, co brání ve vzdělání praxí! A jak náš pilotní semestr v jihomoravské metropoli vypadal? Na to jsme se ptali té nejpovolanější – účastnice podzimního brněnského semestru Mariky Staňkové.
Zlepšit si schopnosti, které se budou jednou hodit
Jak ses o Kamdu, respektive v té době ještě KudyKampusu, dozvěděla?
To, že Kamdu existuje, jsem zjistila přes internet. Bylo to vlastně už před rokem. Hledala jsem mimoškolní aktivity pro středoškoláky a prostě jsem na to narazila. Tehdy ale bylo Kamdu jenom v Praze, tak jsem si říkala, že nemá smysl jezdit na jedno dopoledne přes celou republiku. Ale pak jsem se seznámila na jedné akci se Šárkou Faicovou, která je jednou z koordinátorek celého projektu. Přišlo mi hrozně cool, že to Šárka dělá a že celý koncept Kamdu vůbec existuje. A loni na podzim jsem zjistila, že Kamdu bude mít podzimní semestr i v Brně, tak jsem se přihlásila.
Na kolika workshopech jsi byla?
Byla jsem na dvou. Nejdřív na workshopu Davida Ryby Odhal sílu svých slov, což bylo moc fajn. Druhý workshop, na kterém jsem byla (Jak být aktivní ve věcech, co se dějí kolem tebe, pozn. red.), vedla Alžběta Flíčková a byl o tom, jak člověk může být aktivní ve své lokální komunitě, v komunální politice a tak podobně.
Podle čeho sis workshopy vybírala?
Hodně jsem se dívala na to, kdo ty workshopy vede. Workshop o komunikaci jsem si vybrala proto, že Inspirátor David Ryba se angažuje v Prezentiádě, což mi přišlo zajímavé. A také jsem si chtěla zvýšit sebedůvěru při prezentování. Ten druhý jsem si vybrala, protože se zajímám o aktivismus a o to, jak můžu pomáhat svému okolí. Takže jsem se v tom chtěla víc vzdělat.
Vybírala sis tedy témata, která tě už předtím zajímala a o kterých ses chtěla dozvědět něco víc?
V podstatě ano.
Na workshopy tě tedy nepřivedla nejistota ohledně toho, co budeš v budoucnu dělat, ale už jsi šla cílevědoměji za tím, co tě zajímá.
Ano. Já jsem takový ten typ, který hodně přemýšlí nad tím, co chce dělat v budoucnu. Takže se snažím chodit na ty workshopy, které budou cíleně rozšiřovat skill set, o kterém vím, že by se mi mohl v budoucnu hodit.
Dělat aktivity, které by normálního středoškoláka ani nenapadly
Jak se ti workshopy, na kterých jsi byla, líbily? Splnily to, co jsi od nich očekávala?
Rozhodně to splnilo to, co jsem od toho čekala. Workshop o prezentování byl úplně skvělý. Hodně se mi díky tomu zvedlo sebevědomí a naučila jsem spoustu nových věcí. Takže to vlastně asi i trochu předčilo mé očekávání. A k tomu druhém workshopu o občanské angažovanosti – já jsem už něco o aktivismu věděla, třeba o demonstracích, aktivistických kolektivech a tak, ale vlastně jsem skoro nic nevěděla o komunální politice. Takže to mi otevřelo takový svět nových možností v této oblasti.
Myslíš si, že ti návštěva workshopů pomohla se v něčem posunout?
Upřímně, po tom workshopu o komunální politice jsem se asi moc neposunula, protože to nejsou úplně věci, které mi přijdou využitelné v tom okamžiku života, ve kterém teď jsem. Ale workshop o prezentování mi pomohl hodně. Během workshopu jsme si třikrát zkoušeli dělat takové kratší prezentace před ostatními účastníky. Pamatuji si, že na začátku jsem z toho byla dost nervózní. Bylo na mně i vidět, že se cítím nesvá. Ale potom, co jsem dostala feedback ke svému výkonu, to bylo mnohem lepší. Opravdu jsem cítila, že jsem se v prezentování znatelně posunula. Že mi to pomohlo nabýt sebevědomí, které jsem v tomhle postrádala. Dlouho jsem se za sebe styděla, když jsem měla něco prezentovat, ale David Ryba mi to pomohl odblokovat.
Potkala jsi na workshopech někoho, s kým udržuješ kontakt doteď?
Nenavázala jsem žádný dlouhodobý kontakt, ale seznámila jsem se se zajímavými lidmi. Nejvíc fajn mi přijde jeden kluk, kterého jsem potkala na workshopu o občanské angažovanosti. Přišla jsem na to, že společně sdílíme určité frustrace z českého školství a chceme se v této oblasti v budoucnu víc angažovat. Příští týden bude v Brně středoškolská konference CzecHopes, na které taky bude. Tak doufám, že se s ním budu moct víc bavit. Další kluk, kterého jsem tam potkala, strávil rok na středoškolském výměnném pobytu v Americe. Říkal, že to stipendium je víc kompetitivní než Harvard. Teď zakládá se spolužákem startup. A je ve třeťáku na střední škole, což je prostě něco! Mně se na Kamdu, ale i na mimoškolních aktivitách obecně líbí to, že tam jsou lidé, kteří jsou, v uvozovkách, šílení. Ale v tom dobrém smyslu. Dělají hodně věcí, které by asi většinu normálních středoškoláků ani nenapadly. A to je hodně inspirativní.
Zkuste mimoškolní aktivity
Měla jsi ve škole problém s omluvením absence, když jsi šla na workshop?
Ne, u nás ve škole jsou k tomu celkem benevolentní. Problém je, jen pokud má někdo hodně zvýšenou absenci, jinak ne. Rodiče mi to normálně omluvili, napsali tam „vzdělávací akce“ nebo něco takového a nebyl s tím žádný problém.
Je něco, co bys chtěla dodat?
Za sebe bych doplnila asi jen to, že jsem moc ráda, že něco takového jako Kamdu existuje. Protože si myslím, že české školství je extrémně rigidní a prostě v dnešním světě moc nedává smysl. Minimálně moje zkušenost z gymnázia tomu odpovídá. Takže jsem vděčná za to, že existuje nějaký takový program, myslím i cenově přístupný, který se opravdu snaží středoškoláky i vysokoškoláky propojit se světem praxe. Takže za sebe Kamdu hodně fandím. Opravdu doporučuji lidem svého věku, aby se do něčeho takového zapojili. Když ne do Kamdu, tak aspoň do nějakých jiných podobných mimoškolních aktivit. Dává mi to větší smysl než jen chodit do školy.
