Jednou z důležitých cest, kterými šíříme povědomí o projektu Kamdu, jsou prezentace pro studenty na školách. Rozhodli jsme se tedy zjistit víc a domluvili jsme si povídání s naší relationship managerkou Patricií Malotovou. Paty má na starost komunikaci se školami a Srdcaři z Brna a okolí a jednou z jejích milých povinností jsou právě i prezentace na školách. Dozvěděli jsme se nejen to, jak se prezentace domlouvají a co je jejich obsahem, ale i to, že prezentaci Kamdu na své škole a program podzimního semestru můžeš ovlivnit i ty.
Od koho podnět k uskutečnění prezentace vychází? Kontaktuješ školu s nabídkou ty, nebo impulz vychází od školy?
Je to pokaždé jiné. Většinou jsem školy s nabídkou oslovila já, několik škol mě kontaktovalo na základě předchozí spolupráce s Kamdu. Postupně se ale školy čím dál víc ozývají samy s tím, že mají na škole kariérní dny nebo třeba chtějí vyplnit volnou vyučovací hodinu.
Ozývají se ti učitelé, ředitelé, nebo někdo jiný z dané školy?
Stěžejní jsou pro mě učitelé, Srdcaři. Ti mi třeba volají, že v nějaké třídě vypadl vyučující, takže bych tam mohla dostat prostor k představení Kamdu. Buď by se studenti dívali na film, nebo by k nim mohl přijít někdo, kdo jim představí mimoškolní projekt.
Takže prezentace se často domlouvají i na poslední chvíli…
Ano. A tím, že nejsem z Brna, tak je to potom logisticky trochu složitější. Ale dá se to.
Zkoušela jsi někdy prezentovat na dálku?
Zkoušeli jsme, jak by fungoval Den otevřených dveří online, nicméně účast nebyla zas tak velká. I já osobně preferuji prezentace naživo. Přijde mi, že osobní kontakt se studenty je důležitý. Online prezentace na školách jsem tedy zatím nedělala.
Stalo se ti někdy, že impulz k prezentaci vyšel od studenta školy?
Navštívila jsem Krajský studentský sněm Jihomoravského kraje, na kterém jsem se seznámila s pár studenty. Ti pak předali kontakt svým vyučujícím, kteří se mi ozvali a vše jsme domluvili. Takže to párkrát šlo takhle přes studenty. Je to i lepší cesta, protože škola se nám spíš otevře, když na nás má reference přímo od svých studentů.
Je podmínkou k uskutečnění prezentace to, že daná škola má s Kamdu navázanou partnerskou spolupráci?
Prezentace často bývá takovým prvním větším kontaktem se školou. I když tomu samozřejmě předchází nějaká komunikace s ředitelem nebo vyučujícím. To, že je nám prezentace umožněna, s sebou nenese povinnost stát se partnerskou školou. Naopak na základě představení Kamdu studentům dostane škola možnost získat zpětné vazby na workshopy od studentů, kteří se jich zúčastnili. Na základě toho se pak mohou rozhodnout, jestli se stanou partnerskou školou Kamdu, nebo ne.
Jak taková prezentace vypadá, co se během ní studenti dozví a jak dlouho trvá?
Na každé škole dostávám jiné časové penzum. Někdy je to třeba jenom 20 minut během velké přestávky, když si škola nechce nechat zasahovat do vyučování. Jindy dostanu celou hodinu, což je super, protože se toho během prezentace stihne mnohem víc a může dojít i k interakci se studenty. Když mám 20 minut, tak v rámci prezentace jen obecně představím Kamdu, aby se studenti dozvěděli, co to vůbec je. Když mám na prezentaci celou hodinu, tak můžu povyprávět i něco o jednotlivých workshopech, mám čas zeptat se studentů, jaké mají zkušenosti s mimoškolními aktivitami, jestli byli na nějakých stážích. Zjišťuji, jestli mají představu o tom, co by rádi jednou dělali, co chtějí dál studovat atd.
Kolik studentů bývá na jedné prezentaci? Je to jedna třída nebo víc?
Když prezentuji o velké přestávce, tak se tam učitelé snaží nahnat co nejvíc studentů, takže to může být i kolem devadesáti lidí. Někdy prezentuji jen pro jednu třídu, tedy okolo třiceti studentů. Je to různé.
Probíhají prezentace jen před začátkem semestru, nebo kdykoliv během školního roku?
Kdykoliv. Některé prezentace jsem domlouvala i teď na červen.
Jaké jsou na prezentace reakce od studentů a škol?
Myslím, že dobré. Vždy se ve třídě najde pár studentů, které projekt zaujme. Ti řeknou, že si program workshopů podrobněji projdou, že je to něco, čemu by se ve svém volném čase chtěli věnovat. Dobrou zpětnou vazbou je i to, že vidíme, že se na workshopy přihlašují studenti z těch škol, na kterých jsme prezentovali.
Odnášíš si z prezentací něco i ty?
Jsem překvapená tím, jak jsou někteří studenti aktivní, jak chtějí debatovat. Neříkám, že je to na všech školách, ale obecně mě udivuje, jak moc fajn lidi na prezentacích potkávám. O téhle generaci se mluví jako o sněhových vločkách, ale přitom jsou v ní i lidé, kteří mají hodně zájmů a aktivit. Někteří toho zvládají opravdu hodně. Takže mě především příjemně překvapilo, jaká ta generace je.
Řešila jsi někdy před, během nebo po prezentaci nějakou zajímavou situaci, která ti utkvěla?
Nejvíc mi utkvělo, když mi během prezentace v jedné soukromé škole jeden ze studentů usnul. Byl to zrovna den, kdy jsem byla sama dost nevyspalá. Tak jsem si říkala, jak je to nefér, že on si může takhle pospat. Moc to nezvedlo moje sebevědomí v oblasti prezentačních schopností. Ale zatím naštěstí nikdo jiný neusnul, což je z toho počtu prezentací, které jsem měla, myslím úspěch.
Co ses od studentů dozvěděla o jejich zájmech?
Protože mám na starost program brněnského podzimního semestru, tak se jich přímo i ptám, co by je zajímalo. Nejčastěji padají témata jako sociální sítě nebo herectví a improvizace. Takže se pokusím sehnat i Inspirátory z těchto oblastí. Myslela jsem si, že bude větší zájem o vědu nebo konkrétně různé medicínské obory, protože tato témata zatím nebyla v Brně příliš zastoupená, ale na to zatím nikdo nepoukázal.
Je něco, co bys chtěla dodat?
Ze začátku pro mě jako pro introverta byl velký výstup z komfortní zóny stoupnout si před tolik lidí a něco jim odprezentovat. Čím dál tím víc mě to ale baví. Už plánuji i prezentace na září, tak budu ráda, když jich budu moct uskutečnit co nejvíce. Myslím si, že to má dopad. Na základě prezentací se na workshopy přihlásí dost lidí. Také bych chtěla říct, že vytváříme i komunitu učitelů Srdcařů. Nyní právě plánuji jedno jejich setkání. Během něj si budou moct vyzkoušet kratší verzi jednoho z workshopů, aby věděli, co studentům doporučují. Zároveň jim to umožní poznat podobně naladěné učitele z jiných škol.
